Počet přístupů na stránky:


Kalendář akcí:

Optimalizováno pro prohlížeč:

Lokality návštěvníků našich stránek

Počasí na parkové dráze Olympia:


Více počasí

Naše první brigáda v letošním roce probíhala poslední březnovou sobotu. A zase nás trochu potrápilo počasí. Ještě v týdnu bylo velice krásné až příjemně jarní, ale v sobotu už bylo silně větrné až nevlídně zimní. Prvním úkolem bylo natírání dřevěných rámů vjezdových vrat do rotundy, které vyrobil Petr Příkazký a také dřevěných desek pro jejich výplň. Natírání se zhostili Jura Sajbrt s Petrem Příkazkým, ke kterým se postupně přidávaly další volné ruce Lukáše, Martina a Tomáše. Všichni ale pěkně prochladli, i když byli řádně oblečení, jak můžete vidět na následujících fotkách.


A hele, první dva rámy jsou už na
pracovní desce. Ale ty dvě hro-
mádky na pravé straně teprve
čekají. To si chlapci máknou.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jura nám sice tvrdil, že není žádný
mistr natěrač. Ale všimněte si
toho ladného držení těla.
Zkrátka umělecká známka - deset.
(foto © Tomáš Randýsek)

Také Petrovi šla práce pěkně od
ruky. Však si všimněte toho
rozmazaného pohybu štětce.
"Vy pracujete jako ...?"
"Jako ďas, prosím!"
(foto © Tomáš Randýsek)

Po nátěru rámů přišly na řadu desky pro jejich výplň. Vybalit, přinést, natřít, odnést. A tak pořád dokola.
A všichni se pěkně střídali a nadávali na rozmary počasí.
(foto © Tomáš Randýsek)

Ale celodenní výsledek natírání stojí učitě za to.
(foto © Tomáš Randýsek)


Roman Šiler zase přivezl první část železných dílů pro výrobu podvozků sedmičkových lavicových
vagonů. Tyto díly bylo nutné nejdříve odmastit a potom je opatřit nátěrem základovou barvou.
A tak podle hesla: "Co jsi si navařil, to si i sníš!" se Roman ujal profese lakýrnické.

Tak to je první sada dílů podvozků
čekající na nástřik.
(foto © Tomáš Randýsek)

Přijít v deset hodin do dílny, tak si připadáte jako ve "feťáckém" doupěti
- všude kolem zápach acetylenu a usměvaví hoši čistí povrch.
(foto © Tomáš Randýsek)

A potom už přišla na řadu barva.
Nejdříve technologie nátěrem a potom technologie nástřikem.
Ta druhá je prý výrazně produktivnější.
(foto © Tomáš Randýsek)

Finální výsledek cechu lakýrnického.
(foto © Tomáš Randýsek)


Moje maličkost se ujala činnosti malíře. Malíře pokojů samozřejmě.
Začal jsem pokladnou a pokračoval přes šatnu a umývárnu. Namočit váleček, otřít o mřížku
a jedu - nahoru, dolu, nahoru, dolu. Anebo změna - dopředu, dozadu, dopředu, dozadu.
A po skončení práce jsem byl zaliskanej jako malířskej učeň.

Tomáš s Lukášem nejdříve oblepili všechny dveře a okna krycí páskou,
protože malířům se prý nedá věřit. Kam jim to cákne, tam jim to cákne.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jak jsem říkal, válečkem dopředu, dozadu, dopředu, dozadu nebo zase nahoru, dolů, nahoru, dolů.
(foto © Tomáš Randýsek ml.)

Tomáš s Lukášem ještě v mezičase nachystali zedníkům tvárnice ztraceného bednění.
(foto © Tomáš Randýsek)

Další členská brigáda je za námi a v následujících týdnech jich bude určitě přibývat.
Červnové otevření hlavního nádraží se nezadržitelně blíží a práce je ještě poměrně dost.
Takže nám nezbývá nic jiného než jen makat, makat, makat!