Počet přístupů na stránky:


Kalendář akcí:

Náš mediální partner:

Optimalizováno pro prohlížeč:

Lokality návštěvníků našich stránek

Počasí na parkové dráze Olympia:


Více počasí

Již od počátku železnic trápil konstruktéry problém zabezpečení jízdy vlaků. Podle jednoho z prvních nařízení tak "směly vlaky následovati za sebou po půl hodině, na tendru musil seděti pozorovatel, který nesměl spustiti oka s přivěšených vozů a s průvodčích, sedících na střechách u brzd. Vlaky nesměly být trpěny ve stanicích déle než bylo nutno." To bylo v dobách, kdy malé čtyřkolové lokomotivy s osmi vozíky "řítily se dvakrát tak rychle jako klusající kůň krajinou", tedy ve skutečnosti rychlostí asi 30 km/h.

Toto tzv. časové zabezpečení si nedokázalo poradit s neočekávaným zastavením vlaku a po několika vážných nehodách se přešlo k zabezpečení prostorovému, spočívající v zásadě, že v daném čase se na ohraničeném úseku trati (např. mezi stanicemi) může nacházet pouze jeden vlak. Další vlak je do tohoto úseku vpuštěn až poté, co jej původní vlak prokazatelně opustil. Ve slově prokazatelně spočívá hlavní půvab zabezpečovací techniky.


Dobové obrázky zvoncových návěstí.

K zajištění tohoto pravidla byla používána celá řada návěstí a technických zařízení. Zpočátku se jednalo o praporce, terče, košová návěstidla a třaskavky, později přibyla distanční návěstidla, zvoncové návěsti a telegraf. Telegraf byl u nás (míněno Rakousko-Uhersko) zaveden roku 1847 a zvoncová návěst roku 1854. Zvoncová návěstní soustava se spolu s telegrafem na dlouhá léta druhé poloviny 19. století stala základním způsobem dorozumívání železničních zaměstnanců. Poslední zvoncové návěsti byly u nás (tentokrát už v ČSSR) zrušeny až v roce 1953.


Titulní list návěstního předpisu z roku 1876.

Zvoncová návěst předávala signály jako kombinaci několika skupin rychle po sobě jdoucích úderů oddělených krátkými pauzami. Například předpis "C. k. privilegované rakouské společnosti státní dráhy - StEG" uvádí jako signál č. 1. "Vlak jede směrem ku konci linie" kombinaci ••—••—•• (dva údery, mezera, dva údery, mezera, dva údery). Předpis rovněž uvádí, že údery po sobě jsoucí následovaly po 2 vteřinách, mezera mezi skupinami úderů trvala zhruba 6 vteřin. Předpis obsahuje takových signálů celkem 16:

  1) vlak jede směrem ku konci linie
        ••—••—••

  2) vlak jede směrem k začátku linie
        •••—•••—•••

  3) vlak neodjíždí směrem ku konci linie
        ••—•—••—•—••—•

  4) vlak neodjíždí směrem k začátku linie
        •••—•—•••—•—•••—•

  5) stroj se žádá
        •••••—•••••—•••••

  6) stroj s pracovníky se žádá
        •••••—•—•••••—•—•••••—•

  7) všecky vlaky zastaviti
        •••—••—•••—••—•••—••—•••—••

  8) vozy ujely
        ••••—••••—••••—••••

  9) hodiny říditi (12 úderů)
        ••••••••••••

  10) vlak jede po nepravé koleji směrem ku konci linie
        ••—•••••—••—•••••—••—•••••

  11) vlak jede po nepravé koleji směrem k začátku linie
        •••—•••••—•••—•••••—•••—•••••

  12) vlak jede z trati směrem ku konci linie
        •••••••••—••—••

  13) vlak jede z trati směrem k začátku linie
        •••••••••—•••—•••

  14) vlak jede z trati po nepravé koleji směrem ku konci linie
        •••••••••—••—••—•••••

  15) vlak jede z trati po nepravé koleji směrem k začátku linie
        •••••••••—•••—•••—•••••

  16) trať jest sněhem zaváta
        ••••—•—••••—•—••••—•

Zvoncová návěst bývala umístěna v dřevěné skříni nebo kovovém válci. Uvnitř byl bicí stroj se závažím, který táhlem ovládal kladivo zvonu. Stroj se spouštěl dálkově slabým proudovým impulsem pro každý úder zvlášť. Pohon obstarával hodinový stroj se závažím, který se musel strážním trati pravidelně natahovat (nejčastěji jednou denně). Při souběhu více tratí měla návěst více zvonů pod sebou, které byly pro rozlišení tratě různě laděny.

Návěst s více zvony.


Jednu takovou zvoncovou návěst, neboli Číňana či hektafon se nám podařilo získat pro naši parkovou dráhu. Stál již několik let jako pomník zašlé slávy železnice na bývalé sdělovací a zabezpečovací distanci v Brně-Židenicích. Byl ve slušném stavu, Jura musel vyrobit jen nové zvonové táhlo, jedno ložisko a pak už jen důkladně vyčistit, promazat, vyměnit lanko k závaží, opatřit jej odpovídajícím novým nátěrem, osadit izolátory a drátovým vedení, ale hlavně pořádně seřídit. Ze všeho nejdříve však bylo nutné vymanit jej z betonového podstavce a převézt ho k rekonstrukci k nám do dílny.

Číňan se ze začátku urputně
bránil zuby nehty, ...
(foto © Tomáš Randýsek)

... ale pod naší údernou přesilou ...
(foto © Tomáš Randýsek)

... se jeho základy pomalu,
kus po kuse odlamovaly.
(foto © Tomáš Randýsek)

Potom se již objevily čtyři masivní litinové nohy, ale stále ještě nebylo vyhráno.
(foto © Tomáš Randýsek)

"Kdyby ty dráty byly náhodou
pod proudem, měl jsem Vás rád!"
(foto © Tomáš Randýsek)

Naštěstí nebyly.
(foto © Tomáš Randýsek)

Pak již stačilo Číňana ...
(foto © Tomáš Randýsek)

... jen několikrát zhoupnout ...
(foto © Tomáš Randýsek)

... a povalit jej na zem.
(foto © Tomáš Randýsek)

Ještě vyčistit vnitřek od zbytků betonu.
(foto © Tomáš Randýsek)

Před následným transportem je nutné zvoncovou návěst dobře uložit a připevnit.
(foto © Tomáš Randýsek)

Vykládka a přeprava na plošinovém voze do dílny.
(foto © Tomáš Randýsek)

Připravený k renovaci.
(foto © T. Randýsek)

Výkop pro základy je již nachystán.
(foto © Tomáš Randýsek)

Betonová podkladová deska.
(foto © Tomáš Randýsek)

Patky pro připevnění Číňana.
(foto © Tomáš Randýsek)


Nastala nejdramatičtější operace celého procesu - zvednutí zrenovované zvoncové návěsti z plošinového vozu a její usazení na přichystané místo. K tomuto učelu byl použit náš dílenský jeřáb. Celý přesun byl rozdělen na dvě fáze. V té první jsme zvoncovou návěst připevnili k jeřábu a postavili do svislé polohy v kolejišti. Poté ji bylo nutné odvázat, posunout jeřáb blíže k pergole, znovu návěst přivázat a usadit do koncové polohy. Tato opareace trvala bezmála dvě hodiny.

Zrenovovaný na plošinovém voze.
(foto © Tomáš Randýsek)

Příprava jeřábu.
(foto © Tomáš Randýsek)

Transportní dráha z fošen.
(foto © Tomáš Randýsek)

Měření vzdáleností.
(foto © Tomáš Randýsek)

Příprava zvedacího zařízení.
(foto © Tomáš Randýsek)

Fixace jízdní dráhy.
(foto © Tomáš Randýsek)

"Není těch konců nějak moc?"
(foto © Tomáš Randýsek)

"To je ta pověstná dračí smyčka?
Na které závisí životy horolezců?"
(foto © Tomáš Randýsek)

"Teď už jen pomalu zvedat!"
(foto © Tomáš Randýsek)

Ale hlavně pořádně vyvažovat a udržovat rovnováhu.
(foto © Tomáš Randýsek)

Tak už je zvoncová návěst zase ve svislé poloze, jen ji ještě usadit.
(foto © Tomáš Randýsek)

Konečně na správném místě
a ve správné výšce.
(foto © Tomáš Randýsek)

Připevňování stojek.
(foto © Tomáš Randýsek)

Připevňování stojek.
(foto © Tomáš Randýsek)

"Už ho můžeme odvázat."
(foto © Tomáš Randýsek)

Konečně na místě.
(foto © T. Randýsek)

Zvon s kladivem.
(foto © Tomáš Randýsek)

Spodní část.
(foto © Tomáš Randýsek)

Seřizování hodinového stroje.
(foto © Tomáš Randýsek)

Detail hodinového stroje.
(foto © Tomáš Randýsek)

Dobová kresba.

Seřizování kladiva.
(foto © Tomáš Randýsek)

Připevňování konzol izolátorů.
(foto © Tomáš Randýsek)

Konzoly s izolátory.
(foto © Tomáš Randýsek)

Napínání, tahání a připevňování elektrického vedení.
(foto © Tomáš Randýsek)

Měděné vedení se zatím blýská.
(foto © Tomáš Randýsek)

Zakončení ve zvoncové návěsti.
(foto © Tomáš Randýsek)

Celkový pohled na zvoncovou
návěst s vedením.
(foto © Tomáš Randýsek)

Zakončení kabelů na cívkách.
(foto © Tomáš Randýsek)

"Ještě natáhnout hodinový stroj
a můžeme zvonit!"
(foto © Tomáš Randýsek)

"No to přece nemá chybu,
to se holt musí slyšet!"
(foto © Tomáš Randýsek)


"Aby zvonkové údery byly daleko slyšitelny, musí býti i síla, kterou kladivo tluče, dostatečně veliká; k tomu však samotná síla elektromotorická zdroje elektrického nevystačuje. Jest tudíž nutno, aby se přibrala na pomoc ještě síla mechanická, kterou dodává hodinový stroj, poháněný u velkých zvonkových přístrojů závažím."

Jak to tedy funguje: ve vzdálené dopravně výpravčí stlačí páčku a krátce zatočí induktorem. Po vedení podél tratě proběhne proudový impuls do dovojice cívek spouštěcího elektromagnetu a stroj se rozběhne. Systém mechanických zarážek zajistí, že stroj se protočí právě jen jednou. Po úderu je stroj připraven na další spuštění. Celý cyklus trvá asi jednu vteřinu. Výpravčí tedy musel správně odhadnout mezery mezi impulsy, aby jednotlivé údery správně zněly.

Zvoncová návěst.
(foto © T. Randýsek)

Na parkové dráze Olympia máme pouze jednu dopravnu a žádné vzdálené výpravčí. Číňana proto ovládáme z dílny a naše současná návěstní soustava obsahuje pouze tři návěsti:

  1) předvádění návěsti návštěvníkům
        • (1 úder)

  2) svolávání personálu za účelem konzumace tekutin
        •••• (4 údery)

  3) svolávání personálu za účelem konzumace potravin
        •••••••• (8 úderů)